Čtenářská gramotnost a dyslexie na 2. stupni ZŠ

Člověk, který chce být úspěšný v současném světě, potřebuje hned několik různých druhů gramotnosti. Hovoří se o matematické gramotnosti, finanční gramotnosti, informačních a komunikačních technologiích… Já osobně však za nejdůležitější z nich považuji čtenářskou gramotnost. Bez ní se nikdo nezorientuje ani v počítači či na internetu, ani si nepřečte žádnou finanční smlouvu.

Čtení je ucelený proces. Nejprve člověk musí ke čtení získat motivaci. Musí zaměřit pozornost na text a nerozptylovat se ničím, co se děje kolem něho, nebo jinými myšlenkami. Potřebuje správně vidět tvar písmen, aby písmena mohla být přenesena do mozku. Když čte, nechává oči přejíždět zleva doprava po písmenech, zatímco ve stejném okamžiku skládá z řetězce písmen slova, poté slova převádí do slovních obratů a ty do vět. Při převodu do mozku musí přesná pozice písmene zůstat na místě (otočená kytička zůstává kytičkou, ale otočené „n“ už není „n“, nýbrž písmeno „u“). U dobrého čtenáře je proces čtení v mozku plně automatizován a všechny procesy probíhají současně a obrovskou rychlostí. Nikoli však u žáka s dyslexií.

Dyslexie patří mezi poruchy učení. Ty lze definovat jako neočekávaný a nevysvětlitelný stav, který může postihnout dítě s průměrnou nebo nadprůměrnou inteligencí, charakterizovaný významným opožděním v jedné či více oblastech učení (Selikowitz, 2000). Pro žáka s dyslexií může být čtení na rozdíl od ostatních školních předmětů bezmála noční můrou. Má problém zaměřit pozornost na text. Uvědomuje si, že nedokáže číst jako ostatní, čímž velmi rychle ztrácí motivaci. Často se u něho rozvíjí porucha pozornosti, která se projevuje tím, že je rozptylován děním kolem něho i jinými myšlenkami. Při čtení jeho oči nedokážou přejíždět systematicky zleva doprava; skáčou nejen v rámci jednoho řádku dopředu a dozadu, ale i nahoru a dolů. Zkuste si to někdy a uvidíte, jaká nesmyslná slova budou vznikat. Vůbec takovému textu nebudete rozumět.

Typy dyslexie

Jak jdou tedy dyslexie a čtenářská gramotnost dohromady? Aby byl člověk v dnešní společnosti úspěšný, musí se vyznat na internetu, zvládat práci s počítačem, a to vše nejde bez schopnosti číst. Přes veškerou snahu učitelů, rodičů i speciálních pedagogů na prvním stupni základní školy přecházejí na 2. stupeň žáci, kteří mají problémy se čtením. Můžeme se například setkat s nadprůměrně nadaným studentem v matematice, který však čte velmi pomalu, a kdybychom si poslechli jeho čtení nahlas, zjistili bychom, že čte stále ještě po slabikách. Dosud přetrvává představa, že dyslexie je problém žáků pouze na 1. stupni. Jedná se však o celoživotní problém, který nelze zcela odstranit. Pravidelným tréninkem se může částečně zlepšit, částečně je nutné jej kompenzovat.

Dirk J. Bakker klasifikuje děti s poruchami čtení, které setrvávají dlouho na percepčních mechanismech, jako pravohemisférový typ dyslexie (P-typ). Jejich čtenářská strategie je pomalá, ale přesná, protože je zprostředkovávána pravou hemisférou, která přednostně provádí percepční a prostorové operace. Příčinou jejich setrvávání na úrovni počátečního čtení je nedostatečný rozvoj nebo léze levé hemisféry. Nedochází u nich k procesu automatizace čtení. Tito žáci potřebují někoho, kdo jim text přečte. Lze však také využít různé čtecí přístroje a pomůcky, jež mohou následně využívat při studiu i v zaměstnání.  Jednou z vhodných pomůcek je diktafon, na který si studenti nahrají výklad. Sluchově se ho naučí podstatně snadněji než při čtení z učebnice, jež je pro ně namáhavé.

U žáků s levohemisférovým typem dyslexie (L-typ) se setkáváme s rychlým čtením, ale s vyšší chybovostí vlivem nedostatečných percepčních funkcí. Žák předčasně přejde k sémanticko-syntaktickým strategiím (levohemisférovým strategiím), nezvládá percepčně prostorové charakteristiky textu. Zdánlivě se dobře naučí číst. Čte rychle, ale v jeho čtení je mnoho chyb.

Jelikož na 2. stupni čtou žáci potichu, může učiteli tento problém uniknout. U žáků s L-typem dyslexie dochází k neporozumění textu. Je třeba je vést ke zpomalení rychlosti čtení, naučit je číst interpunkční znaménka – čárky i tečky – a vysvětlit jim, proč v textu jsou, procvičovat s nimi pravolevou i prostorovou orientaci. Pokud navíc žákovi nebo studentovi s dyslexií umožníte vyjadřovat se ústně, zjistíte, že se sice musí učit jinak, ale zvládá se naučit mnohdy i více než ostatní studenti.

Vhodné texty pro rozvoj čtenářské gramotnosti u starších dyslektiků

U obou typů dyslexie se potřebujeme dostat od doslovného porozumění k vysuzování a hodnocení, metakognici, sdílení až k aplikaci. Pro rozvoj čtenářských dovedností jsou však nezbytné vhodné texty. Výbornou zkušenost mám s čítankami pro dyslektiky III. a IV. autorky Zdeny Michalové, které náročností textů splňují požadavky starších žáků. Jsou doplněny mnoha úkoly, které lze využít k rozvoji čtenářské gramotnosti. Problém čítanek ovšem spatřuji v tom, že jsou sice dyslektikům přizpůsobeny, ale pokud žáka nějaká ukázka zaujme a knihu si v knihovně půjčí, zjistí, že v ní už text upraven není, a většinou ji pak odloží a nečte. Je pro něj příliš náročná. Proto je vhodné na druhém a třetím stupni přivádět dyslektiky k četbě prostřednictvím poslechu. Doporučit jim například stránky Českého rozhlasu s jeho čtenářským deníkem, kde si mohou zdarma stáhnout a poslouchat klasická díla české literatury.

Předpokladem pro rozvoj čtenářské gramotnosti je potěšení z četby a vnitřní potřeba číst. Toho dosáhneme tím, že dyslektikům nabídneme texty, které jsou kratší, aby při čtení nenastupovala únava.

I tito žáci ale mají zájem přečíst si sami celou knihu. V současné době však textů pro starší dyslektiky není na trhu dostatek. Můžeme jim doporučit například knihu Život rytíře (Kamila Balharová), která je určena pro dyslektiky (optimálně pro 5.–6. ročník). Jedná se o zjednodušený a zkrácený dobrodružný text z doby rytířů za vlády Jana Lucemburského. Texty jednotlivých kapitol nepřesahují svým rozsahem jednu stranu formátu A5. Jsou doplněny úkoly na procvičení percepcí, pozornosti a orientace v prostoru. Procvičují tedy ty dovednosti, které žáci s dyslexií procvičovat potřebují. Každý text se v knize vyskytuje třikrát. Před prvním textem jsou uvedena slova k rozečtení a v textu jsou vyznačeny skupiny hlásek vhodné ke čtení. Druhý text je již bez vyznačených slabik, je stejný jako první a po něm následují otázky na porozumění textu. P-typ bude potřebovat ke čtení první text, ve kterém jsou vyznačeny slabiky. Třikrát přečtený text mu pomůže k pochopení smyslu. L-typ nebude první text potřebovat, zato pro něj bude nezbytné procvičovat čtení interpunkčních znamének (nácvik popisuji v teoretické části knihy). Oba typy pak potřebují procvičovat porozumění textu. V knize se již nenacházejí úkoly zaměřené pouze na doslovné porozumění, ale najdete zde i úkoly na vysuzování. Veďte dyslektika k tomu, aby si odpovědi v textu hledal, protože text není dlouhý, tudíž to zvládne.

Třetí text je zaměřen na procvičení porozumění větě. V textu se nacházejí slova, která do něj nepatří, a žák je má vyhledat a vypsat. Vedeme ho k tomu, aby tuto činnost pravidelně procvičoval. V knize je 15 kapitol, žák tedy i patnáctkrát vyhledává slova, která do textu nepatří. Postupně se tuto dovednost učí a zdokonaluje se v ní. Vede ho to k přesnější interpretaci textu a hledání nesrovnalostí. Učí se tak porozumět skladbě věty.

Pravidla úpravy textů pro dyslektiky

Pokud píšete na počítači jakýkoli materiál, který dáváte žákům s dyslexií, upravte jej podle následujících zásad:

  • Volte vždy větší písmo, nejméně velikost 12 (v promítaných prezentacích ještě větší).
  • Typ písma vždy bezpatkový – Arial, vhodné je i Calibri.
  • Ideální je černé písmo na žlutém pozadí.
  • Řádkování zvolte větší (1,5).
  • Nepoužívejte kurzivu, jedná se o typ písma, které je nejhůře čitelné, a to i pro běžné žáky. Rovněž podtržení písma zhoršuje čtení (zkresluje písmena, která mají část pod řádkem).
  • Ke zvýraznění je vhodné tučné písmo.
  • V zadávaném textu vyznačte důležitá slova nejlépe tučně nebo pište fontem Arial a důležitá slova napište písmem Comic Sans.

Výzkumem bylo prokázáno, že též u starších studentů, a to i u těch, kteří netrpí dyslexii, ovlivňuje velikost a typ písma porozumění textu.

Napsat komentář